A to ja ti rozumim. Taky pomaham, nekdy u toho skripu zuby, ale - sama jsem stejna. Me zachranuje manzel, a jeste nikdy me nepotopil (a ze mel moznost - napr jsem si zapimela doma klice kdyz jel na sluzebku na 4 dny, vracel se z puli cesty 300 km aby mi odemkl), jsem mu za to vdecna. Po 20ti letech pokusu zbavit se sve chaoticnosti uz mam jasno. Ucitelce, se kterou jsem resila sveho extremne zspominaciho syna jsem to pred vedla "in natura" a zsponela si u ni v kabinete svou kabelku :((( uz je k synovi shovivavejsi a vse mu pise :))