Nše spaní bylo někdy lepší, někdy horší. Od druhého měsíce začaly spát do pěti do rána a tak jsme je přestěhovaly do svého pokoje. Ve třech se začala Anička budit tak 10-15krát za noc Filip tak 5-7krát. Zkoušely jsme všechno, nakonec jsme vzaly dudlíky, nechaly vybrečet a trochu se to zlepšilo, ale udělaly jsme strašnou chybu, místo dudlíka jme dávaly čaj. Tak že jsem zase 5-10 krát chodila dávat dětem pít, nekojím od druhého měsíce. Po dvou měsících nevyspání jsme odbouraly i pití, jenom v nejnutnějším případě, když mají rýmu tak dostaou. Od té doby vědí že se v noci spí a nepije a je opravdu klid.