K přespání u kamarádky bych nemotivovala, kontakty se dají udržet i jinak. Ale moje jinak úzkostné dítě přespávalo u kamarádek rádo a často, protože zpravidla ležely namáčklé u sebe, takže lepší než doma. ŠVP jsem řešila slibem, že když to nepůjde vydržet, tak pro ně zajedu a pojedou domů. Nikdy nikdo nevolal a ŠVP vždy úspěch. Vlastně jsem tak řešila tábory, babičky, prostě ta jistota, že budou zachráněné je uklidnila a pak si mohly užít danou akci.