"popřejeme pěknou hostinu
No, to na ten obřad snad fakt raději nejezděte, na nafrněné ironické rýpavé řeči příbuzných není na vlastní svatbě žádný pár zvědavý. Tradičním zvykem bývá přát štěstí v manželství a podobně."

Přesně tak.

Pokud cítíte až takovou trpkost, že byste se neovládli, tak se omezte opravdu jen na to písemný blahopřání, a proboha si veškerý rytí a ironii ODPUSŤTE. Opravdu je to krajně nevhodný a podělali byste si i to, co vám ještě zbývá ze vztahů.

Na tohle je jediný řešení - tvářit se zdvořile, bez jakékoli ironie popřát hodně štěstí v manželském životě a SKOUSNOUT TO A NECHAT BÝT. Oni opravdu nemaj žádnou povinnost vás zvát, a pokud se s vámi necítí tak blízcí a vás to mrzí, tak je spíš po svatbě pozvěte na kafe a kus řeči. Ale jakou si myslíte, že má šanci, že se sblížíte, když jim uděláte uraženou a ublíženou scénu?