Libiku,

nesedělo by spíš to, kdyby mi byla u zadele jejich spokojenost a preferovala bych před ní nějaký vlastní představy a snažila bych se jim je vnucovat proti jejich vůli.

Takže jestli se rozhodnou pro svatbu ve čtyřech, svatbu ve 150 nebo žádnou svatbu, tak to budu považovat čistě za jejich věc a pokud o to budou stát, tak jim budu velmi ráda nápomocná v tom, na co budu stačit nebo na co se budu cítit, a klidně si obstarám kovbojskej kostým i s ostruhama, pokud je to potěší.

Ale upřímně řečeno, svatbu jako akt nepokládám zdaleka za tak významnou jako to, co bude následovat ty desítky let poté.