"Dětem je potřeba nabídnout, samy v tom věku nemají orientaci v tom, co je možné a samy se nikam hlásit nemůžou - o logistice nemluvě"

Myslím si to samé. Nakonec i dospělého může "chytnout" něco, na co úplně náhodou narazí někdy ve 30.
Máme doma nové pianino - jediný, kdo nikdy nechtěl u nás doma na nic hrát(z našich dětí) je starší dcera. Nakonec u toho denně sedí a něco si tam hraje. Je to ten typ, co nevstane, dokud to nezahraje. Není to přitom úplně muzikální typ, je to pro ní jen taková forma relaxu. Ale ten přístup je k nástroji také podstatný. Každopádně nepřivézt to pianino domů, ani by mě nenapadlo, že jí to chytí. A je jí 11.