no já nevím, jak je to vlastně s tou akutní potřebou : se synem jsem byla mezi jeho druhým a třetím měsícem zavřená 6 týdnů v nemocnici - hrozila jsem se, jak to chůdě zvládne, být po celou dobu zavřený v pokoji. Byla to ortopedie, takže vpodstatě mechanická záležitost, dítě nebylo nemocné... chtěla jsem ho vyvenčit alespoň po areálu nemocnice, ovšem narazila jsem na odpor doktorů a nemocničního personálu : dítě je pacient, nesmí ven z oddělení! Dle pediatra samozřejmě netrpí, naopak, venku by se mohl nachladit (v červnu) a co pak s ním. Na můj argument, že zchoulostiví - a co pak, když mne pustí a najednou bude venku, nezvyklý na čerstvý vzduch, to neonemocní? Nakonec jsem ho asi dvakrát za celou dobu propašovala pod svetrem v šátku ven, o víkendu, když tam nebyly lékaři.
No a syn to kupodivu přežil, i tajné vycházky, i následný přechod, bez jakéhokoliv vlivu na další nemocnost... takže já bych radila používat selský rozum a nekřečovat se : spokojená matka= spokojené dítě.