Zetko

zcela bez ironie děkuji za rozbor, protože to je konečně něco konkrétního, od čeho se můžeme odpíchnout.

Ale mám k tomu pár poznámek.

K argumentu, že si to nepamatuji - Ty skutečně nevidíš absurditu tvrzení "lžeš, že si něco nepamatuješ"? Copak mi vidíš do hlavy, abys věděl, co si pamatuju? Navíc jsi pořád neřekl, CO je ta věc, kterou bych si měla pamatovat, takže to je ještě absurdnější "lžeš, když si nepamatuješ něco, o čem ani nevíš, co to je".

(jsem přesvědčena, že jsi nikdy nic RELEVANTNĚ nedoložil (tj. abys mě přistihnul při nějaké lži), protože si nejsem vědoma, že bych lhala. To "nepamatuji si" znamená, že Ti dávám výhodu pochybnosti, protože nemůžu úplně vyloučit, že jsi to řekl, ale já si to jen nepamatuji, a je poctivější to říct takto, než kategoricky prohlásit, že lžeš)

Ad to s těmi citáty: ale to TY jsi mě nařknul, že lžu, takže na TOBĚ by mělo být to prokázat! I zločincovi před soudem se přece prokazuje vina, přijde mi úplně mimo říct "lžeš, ale já to nijak dokládat nemusím)