Jak mi děti propadávaly na hřišti mezi rukama, když jsem se jim pokoušela dávat záchranu už jsem psala... Z hřiště mám další dobrou historku, pověsila jsem dvouleťáka na takovou tu lanovku a pořádně odstrčila, aby to jelo. Bohužel to jelo až moc, na konci prudce zarazilo, on se neudržel a už letěl. To že přeletěl celou tu výstupní plošinu i se schodama a přistál v trávě bylo spíš štěstí, kromě šoku se mu nic nestalo.

Poslední zásek mám docela nedávno, vyráběli jsme takovou tu lihovou raketku z petflašky, furt to nechtělo chytnout, tak jsem odšroubovala víčko a on k tomu strčil obě ruce a sirku.¨
Popálenina to byla pořádná, nakonec jsme skončili na pohotovosti. Proběhlo to tak rychle, že jsem mu v tom nedokázala zabránit, ale vlastně měl štěstí, nemá tam ani jizvu. Když si představím, že by tam v kritickém okamžiku strčil hlavu