Muj devitilety syn, ktery je na prvni pohled vesely a komunikativni, ve tride ma hodne kamaradu atd ., ma velky problem, kdyz nas musi opustit a jet na lyzak, tabor ci skolu v prirode. Jeho prvni tabor pred dvemi lety dopadl tak, ze jsme si pro neho museli prijet...Skoly v prirode a lyzaky snasi tak, ze se mu nejprve nechce, prestira nemoci, place, a pak se mu nakonec libi a prijizdi nadseny - do te doby, nez zase musi nekam odjet... Ted zacinam resit prazdniny - pulka jeho tridy jede na tabor, minuly rok jet nechtel, potom ale rekl, ze pojede, kdyz slysel, jak to bylo fajn. Ted jsem ho prihlasila a on me kazdy den premlouva, at to zrusim. Vim, ze v cervenci musim pracovat, nemuzu mu zajistit adekvatni program. Celou dobu na chapupe s babickou a dedou taky neda, je to moc dlouhe jak pro neho tak pro ne. Chci, aby si to uzil s kamarady, dobrodruzstvi, ktere ja a nase rodina mu poskytnout nemuzeme. Jak mam reagovat? Je velka sance, ze se mu nakonec libit bude... Jak ho presvedcit? Nebo ne?