Grainne,

co prosím?

Teď tomu vůbec nerozumím, co není moje věc???.

Já souhlasím s tím, že

- je možné a dobré rozlišit, že je rodič opravdu neurotický a přenáší to na dítě (a pak by s tím měl něco udělat)
- jsou strachy, které jsou iracionální, ale pro toho člověka skutečné a pak je dobré s nimi nějak pracovat
- s tím, že je pro rodiče někdy těžké rozlišit, co má v dané situaci udělat, a kdy to je opravdu lepší "nelámat"

Co přesně z toho je takové, že bych nemohla prohlásit, že s tím souhlasím, bez ohledu na to, zda se mě to zrovna osobně týká?

(navíc "ne/souhlasit" je už ze samé podstaty MUJ subjektivní postoj k věci a nepovažuji za nutné to ještě zvlášť zdůrazňovat.)