Nemůžu mluvit obecně, mého syna by se dotklo, kdyby jsi mu řekla něco, co by se mu zdálo, že není pravda. Když mu řekneš, že má křivé zuby a on to tak cítit nebude, naštve se. Když mu řekneš, že má křivé nohy (například), tak pokrčí rameny, že jako jo a kde je problém? Pokud vycítí, že mu tím někdo chce ublížit, tak je z toho nešťastný, protože obvykle nechápe, proč to ten člověk dělá. On by totiž vědomě slovy neubližoval.