Bouřko,

chápu, ale zároveň chápu i tu druhou stranu.

Ve vedlejší diskusi je řeč o Aspergerech a obecně o dětech, které potřebují "jiný" než většinový přístup.

Vnímám to tak, že z mého pohledu nevhodně se chovající dítě a z mého pohledu nedostatečně zasahující rodič mohou být :

1) nevychované dítě a rodič nezvládající výchovu
2) "speciální" dítě (nemyslím hanlivě) s nějakou zvláštností, pro kterou na něho nefungují "běžné" metody a ten rodič to ví a proto je na něj nezkouší.

Pro nezúčastněného pozorovatele je to asi těžké odlišit a snadné zaměnit (mám se zlobit, že je dítě nevychovaný fracek, nebo mám být tolerantní, protože to dítě objektivně není schopno ničeho jiného a i jeho rodiče dělají s ohledem na jeho zvláštnost poctivě, co mohou)?

Osobně to beru tak, že v přítomnosti rodičů zasahuji jen v případě, že by to dítě nějak zasahovalo do mého prostoru (třeba mě kopalo nebo by chtělo skákat v zablácených botičkách po mém novém bílém gauči)?