Mariano,

no, já myslím, že se to někdy asi trochu "tluče" - už dot této diskuse napsalo pár lidí, kteří měli potřebu vychovávat cizí děti, protože měli pocit, že rodiče nezasahujou vhodně nebo vůbec.

Na druhou stranu sem píšou rodiče, které by zásah do výchovy jejich dětí naštval (protože si myslí, že je to primárně jejich věc a že by to nenechali dojít tak daleko, aby musel zasahovat někdo jinej).

Takhle to zní logicky (svý dítě si ošéfuju sama a jsem natolik soudná, že dokážu prakticky vždycky zasáhnout tak, aby nikoho neotravovalo, takže zásahy cizích lidí jsou zbytečný a "navíc" a zloběj mě) a na druhý straně "když dítě škodí a mně to vadí a rodiče na to jen koukaj, tak zasáhnu a budu se zlobit na rodiče, že na to prděj), ale asi ne vždycky to vnímaj všichni stejně. Umím si představit, že já budu mít pocit, že to mám ošéfovaný, ale ten druhej bude mít pocit, že ne dost, a naštvaný budem v konečným důsledku oba a oba si budem myslet, že je to vina toho druhýho.