Len, čokoládu na nervy?

Jinak myslím, že bych byla schopna tolerovat prakticky jakékoli nestandardní jednání dítěte, kdybych viděla, že rodiči to není jedno a že dělá, co může, jako jsi to popisovala třeba s tím letadýlkem. A bylo by mi ho (toho rodiče) líto a taky bych asi měla tendence nabízet mu "čokoládu".

Já sama jsem měla strach, když byly malé naše děti, jak budou reagovat lidi na pláč, křik apod., kterému se člověk úplně neubrání nikdy, ale nevzpomínám si ani na jednu nevlídnou reakci ani tendenci vychovávat. Ale možná e to jiný, když to jsou "standardní" a "nestandardní" děti.