ono cizímu se radí vždycky lehce

Proto napíšu toto: ze začátku ten muž nechtěl třebas vykládat každému na potkání o svém zdrav.stavu a nevěděl ani,jak se vyvine vztah s tvojí matkou;ale když jim to spolu pasovalo,vztah se stal vážnějším,tak naznal,že by bylo vhodné parnerku se svým zdrav.stavem seznámil,což by nepokládal jinak za nutné třeba u nějaké jenom známé nebo kdyby ta známost po pár měsících či týdnech skončila.

Takže já bych mu to za zlé neměla.Co jako z toho - prozlobit se těch pár roků,které nám ještě zbývají nebo si to hledět spolu užít?

Z pohledu toho muže: kdyby tvoje matka dělala nějaké ofrky a byla uražená,tak ji nechám vychládnout,nestálo by mi za to se někoho doprošovat,zvlášt když už to na tomto světě třbas mám spočítaný.