Klídek

Léta jsem sledovala autobusové zájezdy různých evropských amatérských orchestrů a sborů. Čili zástupci všech možných povolání a sociálních tříd, kteří si pro radost na něco fidlali nebo zpívali. Jediná hudební tělesa, která se masově vrhala nakupovat občerstvení a všecho možné u pump a dálničních restaurací, byla ta česká dětská a studentská.
Z ostatních hudebních těles sem tam někdo něco zakoupil, ale ve srovnání s těmi českými dětmi to bylo fakt spíš výjimečné. Párkrát jsem se některých cizinců ptala, ale nikdy nechápali, vo co go. Prostě jídlo mají, tak proč furt něco kupovat.

(Jo a k řízkům – jediný člověk, kterého znám, že jezdí celkem pravidelně s řízky, je celkem slušně situovaný Latinoameričan, který je dostává v Jižní Americe na cestu do Čech )