Zko, vzhledem k tomu, ze pripoustis "omluvitelne vyjimky", je celkem jasne, ze ve forme povinnosti je neco takoveho nevymahatelne. Kdo by napriklad ustanovoval ty vyjimky, navic je prakticky nemozne bez oznameni takovou situaci vyhledat a ustanovit, s nespolupracujici obeti je take takrka nemozne obstarat relevantni dukazy pro soud. Obet jako svedek sice tezko bude odmitat vypovidat, ale "nevim, nepamatuju se", je neprolomitelne.

Samozrejme je spatne, kdyz obet takove nasili neoznami, ale jestlize uz jsou znamy zasadni duvody, proc to obeti delaji, je nutne ty duvody odstranit a to ve vsech liniich, kde muze dojit k tomu, co tedy moderne nazyvame druhotnou viktimizaci. Nestaci to jen takto oznacit.
To je o praci policie, lekaru, znalcu, soudu a o te nadstavbe, tedy naslednou podporu, psychologickou a financni, pripadne i duslednou naslednou ochranu, bohuzel nejcasteji znasilneni spacha nekdo z okruhu znamych, ci dokonce blizkych a casto je to i dusledek predchoziho domaciho nasili.

Obet nenese odpovednost za bezpecnost tech pripadnych "dalsich obeti", tu nese stat, ktery ma byt zajistovatelem bezpecnosti a je tedy veci statu vytvorit co nejkomfortnejsi podminky pro obeti sexualniho nasili, aby bylo vyhodnejsi pro ne, takove nasili oznamit. Tim se take zvysi bezpecnost, kdyz si podobni grazlici nebudou jen tak volne pobihat po svobode a obet "chodit kanalama" s pocitem provinilce.