Sovice,

už to tu padlo.

Lítost se vyjadřuje nad někým, komu se stalo něco hrozného, a my ateisti si nemyslíme, že by se nám stalo něco hrozného (stejně jako věřící si nemyslej, že věřej na pohádky).

Představ si, že budu třeba z Brna a ty ne, já budu považovat Brno za nejhezčí město na světě a řeknu Ti "je mi Tě líto, že nejsi taky z Brna".

Taky by mi přišlo nepatřičné litovat věřící, třeba kvůli tomu, že "věřej na pohádky". Přišlo by mi to vůči nim jako bych tvrdila, že jsou blbí, protože nevědí, kde je pravda, kterou mám samozřejmě já.

Přitom já si myslím, že asi vědí co dělaj, ale i já vím co dělám, a asi jedinej způsob, jak spolu vyjít, je si to jeden druhýmu přiznat.