Libiku, u nás je to podobné...dřív pomáhal celkem ochotně, teď, s blížící se pubertou ho do všeho musím nahánět stokrát, než to jde udělat a to je vždycky řečí, že to není fér, že to má dělat a že se mu nechce a je unavenej a že neměl čas (jasně, musel se nutně koukat na něco v TV :-D ) - odpovídám na to, že podle mě taky není fér, abychom s tatínkem dělali všechno a on nic, když tu bydlíme všichni...zatím celkem pomáhá vysvětlení, že když chce, abychom s ním chodili na nějaké akce a něco podnikali, tak že nám bude muset taky s něčím pomoci, jinak na to čas mít nebudeme...ale stejně je kolem toho vždycky řečí a připomínání...jinak kromě uklízení svých věcí a svého učení nemá nic pravidelného, spíš ho podle potřeby požádám o to, co je zrovna potřeba...