Vlastnim pricinenim samozrejme (do urcite miry), protoze jsem praci na cely uvazek finance nutne potrebovala a nesehnala. Ono to totiz bylo dost (a porad je) slozity - kdyz nemas urcity pocet hodin zamestnani, na skolku/druzinu nemas narok. Kdyz nemas skolku/druzinu, zamestnavatel te proste neprijme.

Posleze rovnez stesti - narazila jsem na lidi, kteri potrebovali zrovna to, co jsem umela, ocenili to, a mluvili o tom jinde na ruznych schuzich, cili se to sirilo (no a jelikoz jsem toho fakt umela dost, a co jsem neumela jsem byla ochotna se naucit a schopna se rychle se naucila, a hlavne se to da ruzne kombinovat, coz neni tak obvykly, no a jelikoz jsem osoba, ktera si snadno a rychle ziskala oblibu v kolektivu), tak mi to vyslo.

Ale opakuju. V ty dobe bych byvala dala prednost sedet na zadku na jednom miste a nevystavovat se tomu stresu, aby vsecko plynulo. Vzdelani jsem na to mela z domova - ale tady v blizkosti nebyly zadne podniky, kde bych ho uplatnila, a dojizdet denne 70 - 100 km mi fakt nestalo za to. To uz bylo lepsi tahle varianta. Deti by taky byvaly rady mely kamarady v naky skolce/druzine. Pro ne zadny stesti TENKRAT nebylo, ze musely se mnou a vysedavaly a cekaly, az se zas budem premistovat. Ale jelikoz se musely ruzne prizpusobovat, a jelikoz moje deti byly vzdycky hodny a zadny diagnozy nemely - o diagnozach jsem se zacala ucit az pozdejc, tak to fungovalo. Dite s ADHD by tohle poznamenalo na dozivoti. Mym detem to prineslo do budoucnosti hodne vyhod - ale to si uvedomily az tak na gymnaziu, co se se mnou uplne nevedome naucily prave timhle zpusobem.