Co tak přesně myslíš "pozorností od svého okolí"? Jako že by se za mnou lidi otáčeli nebo padali úžasem na zadek, příp. mě sami oslovovali s nadějí na "něco"? To se mi nikdy moc nestávalo (kromě žebráků a spol.), myslím, že i s ohledem na mé vlastní chování, nijak jsem k tomu nepovzbuzovala a tedy žádná velká krasavice jsem nebyla. A třeba "obdivné" pískání spolubydlících arabského původu na VŠ koleji nebylo zrovna něco, po čem by se mi stýskalo. Takže o nic nepřicházím. A že by se se mnou někdo vyloženě nechtěl bavit, když já bych chtěla, to nějak nevím, jaké situace máš na mysli? Že bych si "jen tak" chtěla pokecat se spolucestujícím v tramvaji a jemu by se nechtělo? To já považuju za normální a dělám to taky. Občas má někdo tendenci zapříst hovor, když třeba vidí, co čtu (zejména o politice a tak) a to je mi vyloženě nepříjemné, takže to taky nikomu nedělám ... Pokud jde o jednání na úřadech, s lékaři apod., závislost na věku moc taky nevidím, to spíš závislost na tom, jestli např. v mých dokladech zaregistrují akademický titul :-(
Takže závěr je, žádné problémy ve vztahu s okolím o ohledem na "vyšší věk" (je mi 44) a "nižší atraktivitu" teda neregistruju