Nech mu v “jeho” věcech “jeho” rozum.
Jestli to tebe nějak neomezí (dovoz/odvoz/zajištění dohledu), tak mu klidně pinkni celý míč zodpovědnosti zpět: chce mít víkend s kamosem - OK, ať se ve skautu domluví /omluví z výpravy, uklidi a připraví si zázemí pro kamaráda a věnuje se mu. Pokud tento nedorazí, bude to pro syna mnohem silnější zážitek/reakce, která mu v budoucnu pomůže v rozhodování, než to, ze mu něco zakazete vy, rodiče, z pozice autority.

Me tohle dělal cely dětství a dospívání táta. Tvrdil, ze me chrání před mými špatnými rozhodnutími. Měla jsrm akorát vztek na nej, ne na sebe... pak mi kecal i do vztahů s partnery, odesla jsem z rodného domu ve zlem...dlouho mi pak trvalo začít se s nim zas bavit, cca 5 let...