Přesně toto je u nás už druhým rokem masivní problém u dcery (teda spíš já mám problém, abych byla přesnější). Kéž by se jednalo o jednu čepici! Starší syn vždycky nosil a doteď nosí všechno, co mu koupím, oblékne si, co mu dám (s výjimkou tak max. jednou za čtvrt roku), je šťastný že to nemusí sám vymýšlet. Pod vlivem této zkušenosti má dcera plnou skříň hadrů aktuální velikosti 140 a nosí z toho dobrovolně asi dvoje kalhoty, 5 triček (která už vypadají hrozně, jak se stále perou, nosí ta samá do školy i na sport ...), 2 mikiny, nějaké legíny, jednu bundu a teda spodní prádlo. Zbytek jsou věci, které jsem buď nakoupila už "před vyjevením problému" bez ní (byla jsem vždycky zvyklá nakupovat oblečení celkem dopředu, hlavně to nesezónní) nebo později s jejím souhlasem, či případně na výslovné přání, ale nakonec se na tom "stejně něco našlo". Trika s dlouhým rukávem nenosí momentálně vůbec (vadí jí to pod mikinou), u krátkých hraje roli každý cm délky rukávu, některá trička jsou moc široká (dcera je velká a vychrtlá, tj. trička "na tělo", aby jí nebyla krátká, téměř nelze sehnat), některá mají divný výstřih, tepláky jsou široké, punčocháče moc těsné ... Je to boj, když je potřeba, aby si vzala na sebe něco "mimo obvyklý výběr" jako sukni do divadla, teplé kalhoty na zimní výlet (kvůli tomu proběhla scénka zrovna dnes), jinou čepici, když oblíbená neuschnula ... A to už vůbec nemluvím o velmi rozdílném vkusu např. ve smyslu "co se k čemu hodí", "co se hodí k jaké příležitosti", to už se snažím přecházet, co to jde. Jo a je jí osm, mám velkou obavu, jak to půjde dál.