Věřím na propojení rodiče s malým dítětem (nejen matky, fungovalo to i otci) - uspávali jsme budící se miminko konejšivými myšlenkami, nemuseli jsme vstávat z gauče... jak čas plynul, tohle se rozplývalo.

Jinak mnoha ezoblábolům věřím tak trochu, hlavně co se psychosomatiky týče, myslím, že je to mnohem silnější, než naše medicína běžně připouští, a že často stojí za to se zamyslet nad tím, co mě vnitřně žere/trápí, když mě doběhne nějaká choroba. Na druhou stranu v téhle záležitosti nemám ráda výrazy typu vždycky, všechno, všichni, to považuju za poměrně sobecky myslící kecy, nejsme ostrovy bez vazeb se světem současným i minulým.

Ten úklid... To jsem taky slyšela, že uklizenost okolí odráží pořádek v duši... No, nepotřebuji nutně puntičkářsky vysmejčenou duši