Deprese v adolescenci je běh na dlouhou trať. Mám zkušenost, v patnácti letech nástup příznaků, komplikovaný tím, že to nasedalo na jinou diagnózu. Do školy chodil, ale duchem tam minimálně půl roku přítomný nebyl. Skončilo to pobytem v léčebně, kde vyladili medikaci, od té doby je už tři roky v pořádku. U dospívajících může být někdy epizoda deprese ojedinělá, když se spojí víc věcí dohromady s hormonální bouří.
Pokud by nebyl problém opakovat ročník, bylo by to z mé zkušenosti dobré řešení - až se stabilizuje, nebyla by akademicky pod takovým tlakem. Obecně je dobré, když se to zaléčí, dlouhodobě velmi pravidelný režim, dobrá psychohygiena, hodně odpočinku, rozvíjet zájmy a koníčky, obecně nižší zátěž, hlídat emoční výkyvy. Na dlouhodobou terapii u dětí a dospívajících je v Praze výborná dr. Wawroszová z Psychosomatické kliniky. A v nakladatelství Portál o tom nedávno vyšla pro dospívající knížka (Bev Cobain: Když už na ničem nezáleží).