K tomu mluvení...jasně, rodiče se s námi nepárali a rozhodně nám nebyli stále za prdelí, aby rozvíjeli naši řeč. Ale my jako děti (tři sourozenci) jsme si spolu pořád hráli, takže jsme i pořád mluvili. Málokdy jsme si našli zábavu sami pro sebe. Sama jsem si pak jako děcko četla, ale to zase rozvíjelo slovní zásobu. Dnes jsou děcka hodně izolované od sebe, hrají si sama na krabičce, nemluví s nikým a nikdo nemluví na ně. Vidím to i ve třídě, spousta dětí sedí sama v lavici, s mobilem, se spolužáky nekomunikují. U sousedů chlapci nezvednou za celý den hlavu od displejů vyjma jídla a nedávno jsem viděla, že jeden z nich si i k obědu bral tablet. Mně osobně se to nelíbí, ale nikomu z vás neberu, že vám to nevadí, nebo naopak vyhovuje. Každý to má, jak to má.