Monty, tak může ho zaskočit to, že má spát někde jinde, i když se tvářilo, že to zvládne a chce. Je to dítě. Já nějak nechápu, proč pořád hledáš výmluvy, že dítě není idiot, že ho nemá co zaskočit a analyzuješ, zda to dítě má nárok na nějaký pocit... Píšu to tady pořád, ne každému rodiči je jedno, že se jeho dítě necítí dobře, že pláče... Prostě to vezme jako fakt a nepřemýšlí nad tím, zda má dítě na pláč nějaký nárok. Hele není podstata AS, že asi nemáš moc rozvinuté city nebo empatii? Pořád mi nejde do hlavy, proč analyzuješ stav dítěte a zdá pro to má vážný důvod? Kde je nějaká láska nebo empatie?
Když jako dospělá budu volat rozhozená svému muži a třeba mu budu brečet do telefonu, tak očekávám, že třeba projeví zájem a zajede pro mě, pokud to nebude velký problém... Nečekám, že nejdřív bude rozebírat, zda jsem rozhozená právem... Ale takhle se prostě chovají lidi, co jim na sobě vzájemně záleží a co nemají problém upozadit své nablblé principy a pohodlí. Ale asi to ty sama neznáš. Taky se tomu říká bezpodmínečná láska, že někoho máš ráda a něco pro něj uděláš, i když si třeba myslíš, že by to možná zvládl sám.