Libiku,
na co mi skáčete? Na to, že jsem se nedomlouvala s rodiči Pepíčka, jestli u nich může můj desetiletý Pepíček spát? To je pravda, a nevidím na tom nic absurdního, dokonce ani provokativního. Věděla jsem, že jde spát k Pepíčkovi, když byl zrovna u mě. A když byl u otce, věděl to otec, protože mu to syn oznámil.
Pro mě je to asi tak nepochopitelný, jako kdybych napsala, že Pepíček chodí v šesti letech na nákup do sámošky a nepřijde mi na tom nic divnýho, načež by se strhla bouřlivá debata o tom, že jinej Pepíček by to nedal, takže určitě lžu. No tak by to jinej Pepíček nedal, co je na tom? To je tak strašně překvapivý, že jsou děti různý a rodiče jakbysmet?