Kaipo,
no, asi takhle.
Mám opakovanou osobní zkušenost s tím, že lidé, co ochotně vyhovují rozmarům svého okolí a jsou k dispozici "na písknutí" jsou buď nevalného sebevědomí a dělají to ze strachu, nebo jsou to manipulátoři, kteří to pak používají k citovému vydírání ("já toho pro tebe tolik udělal/a a ty nemůžeš ani...") a litaniím o nevděčnosti. Není mi to vůbec sympatické. Je možné, že existuje někdo, kdo má sám sebe na posledním místě z ryze ušlechtilých důvodů, ale tuto variantu pokládám za raritní. Matek a otců Terez po světě zas tolik neběhá.