Václav Jamek k tématu:

"Je to přesně naopak, než co se tu většinově hlásá: je potřeba se konečně smířit s tím, že rozdíl mezi spisovnou a obecnou či hovorovou češtinou není možné odstranit, a nějak s tím žít. Když se chce někdo vyjadřovat veřejně, musí se holt snažit víc než ten, kdo mluví a třeba i píše jen pro svou rodinu a známé. Když chce někdo něčemu dobře rozumět, musí se také snažit: intelekt pečené holuby nezná. To, co se tu požaduje, je zničení veškerého stylu ve prospěch obecného zhulvátštění řeči (protože nikdo kupodivu nepožaduje, aby se změny děly v opačném směru, neboli aby se odstraňovaly hovorové formy a trvalo se na užívání těch spisovných). Někdo si zřejmě mylně představuje, že hrubost je přirozenější než jemné rozlišování. Nemluvě o tom, že neexistuje jenom jedna hovorová čeština ani důvod, proč by se za normu měl vzít dost svébytný středočeský hovorový úzus spíše než třeba ten moravský.
Mně osobně se tohle všechno jeví jako vzpoura lidí neochotných se učit něčemu, co naprosto chybně považují za zbytečné. Jazyk je ve skutečnosti ten nejméně zbytečný základ celého lidského bytí, dupat po něm se nevyplácí."