vidím, že tady nedošlo úplně k pochopení....

Budí se v noci všichni, zhruba v těch čtyřhodinových intervalech, ale většina lidí se dokáže otočit na druhý bok a spát dál, a ráno o tom neví.
Ovšem pokud se člověk probudí ve dvě ráno a začne se stresovat tím, že už neusne a že je to špatně, že se vzbudil, tak pak už prostě není schopen usnout, protože je vystresovaný... začarovaný kruh... proto píšu, že budit se JE přirozené, není na tom nic špatného a lidi jsou naprogramovaní k tomu, aby zase usnuli.
Jenomže my žijeme ve stresujícím světě, takže ve tři ráno začneme přemýšlet nad věcmi, které jsou obtížně řešitelné (obzvláště ve tři ráno, že) - takže pokud dokážeme najít problém, který se dá vyřešit, a vyřešit ho, tak se pak dá zase usnout... LIdi se budili v noci proto, že bylo třeba řešit věci (třeba přiložit), a někde to prostě máme takhle zakódované - že se "musíme" vzbudit a něco důležitého udělat... ale protože nepřikládáme a neodháníme šavlozubý tygry, tak holt přemýšlíme, jak odpovědět šéfovi na sprostý email, nebo z čeho zaplatíme hypotéku, když nás ten šéf vyhodí - a to je ta cesta do pekel, protože v tomhle stavu se usnout nedá....