učila jsem na dvou školách, v té první byl centrálně nastavený systém - zapominani zapisocat, za x zapomenutí napomenutí, za y zapomenutí dutka atd. Je teda fakt, že dutka nevedla k zakazu skolnich akcí. Systém byl vymahan do zcela absurdní duslednosti, napr. se po mně chtělo, abych ho aplikovala na osmileteho kluka, který žil na ubytovně s matkou - alkoholickou a, světě div se, furt neco neměl.

Na druhé škole bylo řešení na nás. Zapisovala jsem jenom zapomenuté pracovní sešity a domácí ukoly, ne z výchovných důvodu, ale protože jsem žádala práci doma dodělat, tak aby rodiče věděli. Žádné dutky jsem za zapominani nedavala.

V obou školách nebyl v mire zapominani rozdil...