Kat, píšeš dobře. Snad bych tomu neříkala nadání společenské (to ten člověk klidně má), ale schopnost energii z lidí i čerpat, ne jen dávat. Popravdě jsem často total vysátá i po parádním pokecu s tou nejlepší přítelkyní. Ale šťastná. Jako po tom náročném běhu.
Nabíjí mě jenom jeden přítel, ale trochu se obávám, že on zas musí být down ze mě (tvrdí, že ne, že je taky "občerstvený"). Jinak dobíjím baterky sama - v horách, v té vaně... lidi mě rozptylují, matou, vyvádějí z klidu - každého potřebuji pochopit, nějak "přijmout", no prostě je to těžké... i když třeba inspirující, zábavné.