Grainne,

jasně, rozumím.

Osobně si tedy neumím představit, že by někdo kritizoval něco jiného, než věci jako ta "koňská hromádka", tj. věci, který člověk udělá a tomu druhýmu nějak vaděj, případně jako ta trenérka (chceš se něco naučit a ten člověk, co Ti říká, že ten posez na tom koni by měl vypadat jinak, je za to placenej a přímo to od něho chceš.)

Představa, že by někdo kritizoval, jak žiju nebo jak dělám některý věci, je pro mě z říše sci-fi, a ani nevím, jak by to probíhalo. Ještě tak si to umím představit, že to někomu můžou dělat rodiče, maximálně tak sourozenec, pokud maj subjektivní pocit, že se řítí do průšvihu (což může být opravdu jen subjektivní, ale může to být i pravda a ti lidi můžou mít jako nejbližší autentickou starost), ale od cizích si to neumím představit vůbec, ani CO by mohli kritizovat.

Zkouším si představit, že by ke mně třeba za svobodna přistoupila sousedka a řekla by "slečno Kudlová, nelíbí se mi, že žijete se svým partnerem na hromádce", ale moc mi to nejde.