Já jsem ve škole od dokončení vejšky, takže nemám srovnání.
Ale kolegové, kteří přišli z jiné praxe (překladatelka, ...), shodně tvrdí, že je neuveřitelné, že neexistují nějaké standardní postupy, jak co řešit, jak co vykládat, jak s kým komunikovat. V běžné firmě vždy, když začínali, dostali někoho, kdo je zaučil, popř byli v nějakém úvodním režimu, než se zapracovali a pobrali firemní strategii, způsoby řešení atd. Ve škole je prostě pustí do třídy a od první minuty se jede naostro bez podpory, jak na to. Je jen na tobě, jak se s tím popereš nebo nepopereš.
V poslední době uvažuju o odchodu ze školství taky, protože ta únava z různých jednotlivostí, které se nově vyskytly ve škole, je děsná. A já nechci celé odpoledne civět před sebe a čekat, až mě to přejde. Mluvím o o daleko náročnějších dětech ve třídách, přítomnost asistentek v každé třídě, do 45 min se mi má vejít příprava a konzultace náročných úloh pro nadané, vysvětlování a povzbuzování těch s asistencí, pevné vedení těch, kteří potřebují držet, aby pracovali, řešení různých výchovných excesů dětí s diagnózami...pak mám 10 min pauzu a jdu do jiné skupiny, s jiným složením a jedu v tom nanovo. Fakt už jsem hodně unavená.