Měla jsem něco podobného, i když u nás přece jen jiného. S jednou maminkou jsme se poznaly až když dcery nastoupily do 1. třídy, jelikož jsem naši dala na úplně jinou školu než šla většina dětí ze školky. Pak se začaly hodně kamarádit a my jsme se taky nějak propojily. Ale pak přišlo období, kdy naše holka začala říkat, že se s kamarádkou nechce vidět, protože je prdlá ( a ona teda je trochu mimoň), no ale překonalo se to a teď už si i samy zavolají a něco domluví. Holčina už teda odešla na jinou školu. Potom se tak nějak přes práci propojili i naši muži a je to docela dobrý, občas se teda holky pohádají, ale tak nějak normálka. Naše dcera tuhle říkala, že je jí docela líto, že už s ní kamarádka nechodí do stejné třídy. Sem tam s nima jedeme lyžovat nebo je pozveme na chatu.
Já bych dceři asi řekla, že se nějaké momentální nenadšení kamarádkou může ještě změnit.