Nevím jestli dřív bývalo nehod méně, ale rozhodně se z toho dřív dělalo velké drama. Nebo alespoň co si pamatuji. Já se jednou pocurala v noci u babičky a ten kolotoč okolo toho, dodnes si to pamatuji. Byla to vyjímečná nehoda a babička to dobře věděla. Máma moje neřešila, vím že mladší brácha měl nehody déle. Vím a pamatuji si, když se o někom říkalo, že se v noci pocůraval, že to vyvolávalo dojem hrozné hanby nebo skoro až nemoci. 🙈
U nás v mš neřešily učitelky, předaly pytlík, omluvila jsem se, mávly rukou a bylo. Řešila paní ředitelka, ona vůbec byla trochu zaseklá a hrotička co se týkalo dětí a výchovy. Jako manažerka však byla suprová.