Napiš to tak, jako tady - že víš, že po dětech toužila, a že pokud to nevyšlo kvůli okolnostem, tak je ti to líto. Že ty vdaná dětná jsi, ale dál bych to nerozpitvávala - a spíš bych načala ta jiná témata - život v cizině, práce, dovolené, koníčky, zvířata - prostě něco z toho, co načala ona.
Ono ta bezdětnost je citlivé téma, moje kamarádka měla několik zamlklých těhotenství, než se konečně zadařilo a ta všem tvrdila, že děti nechce, že chce budovat kariéru. Prostě nechtěla, aby jí někdo litoval, nebo sledoval, nebo měl nějaké rádobypovzbudivé připomínky. Taková osoba by rozsáhlé povídání o dětech asi moc neunesla. Moje dobrovolně bezdětné kamarádky zase děti moc nezajímají - zajímají je rámcově, tak jako mě zajímají rámcově jejich (například) psi (psa nemám a nechci - ale tak můžu se zasmát tomu, že pes něco provedl, nebo politovat zraněné zvíře) - ale pak se budeme bavit o těch společných tématech, kvůli kterým jsme se začaly kamarádit.
A ano, u takových lidí se vědommě omezuju, abych nemluvila furt o dětech