Mám několik bezdětných kamarádek a sama jsem si dlouho myslela, že zůstanu bezdětná též. první dítě jsem měla skoro ve 35, poslední skoro ve 42. S mými bezdětnými kamarádkami se kontakty nějak přerušily - jednak nemáme téměř nic, co bychom spolu aktuálně mohli sdílet, mám čtyři malé děti a všechen můj čas a energie se točí okolo nich. Ale pak ony ani o kontakty zájem nemají, prostě se chtějí stýkat s těmi, s nimiž je jejich bezdětnost pojí (žádná z nich nezůstala bezdětná dobrovolně, vždy to bylo dané okolnostmi, hledáním prince apod). Už jsem to docela dávno vzdala, pokusy se s nimi stýkat, protože to nikam nevedlo. Jedna se třeba věnovala ezoterapii a podobným z mého pohledu nesmyslům, to nebavilo moc mě poslouchat.