Tak dnes jedeme s detmi na dlouho planovany vylet do neděle. Nakonec komplet, ale tedy nevím, jak to zvládnu. Asi se tam nebude kam ulit. Budeme si pořád na očích.
Výhoda je, že asi nebude čas na nějaké SMS s kámoškou (tedy doufám, že ji nebude psát před nami). Nevýhoda, že se bojím, že budu chtít zas něco řešit. Nebo začnu bulet, až mi přijde něco líto.
Problém je, že moc pozornosti - blbě, málo- taky blbě.
Včera komunikace nula. O tom, že a jak jedeme vím od děti.
Držte mi pěsti, ať se tam nezblaznim!