Mám už jen děti, rodiče zemřeli, sourozence jsem nikdy neměla. Právě, že děti na oslavu zvu, povídat si s nimi mi nevadí, mám je ráda, ale vyčerpává mě to. Když odejdou, oddychnu si, že to mám za sebou, ale zároveň mám i dobrý hřejivý pocit, že jsem je viděla, že se jim daří dobře, že se máme rádi.
Neumím to vysvětlit. Prostě jsem introvert.
Oslavy s cizími, třeba v práci, to mě úplně deptá, bolí mě to i fyzicky. Letos naštěstí na moje narozeniny zapomněli, já su tak šťastné!