Grainne, hned jako první píšu, že souzním s tím, co píšeš ty. V tom podstatným se shodujeme. Mám jen jednu výhradu. Kůň může bejt kamarád, v tom smyslu, že s ním můžeš vycházet po dobrým a můžete mít navzájem radost z vzájemnýho kontaktu. Ale parťák kůň není. Je to podřízenej. Děláte, o čem rozhodneš ty. Neděláte, o čem rozhodne on. Z lidský perspektivy je to sluha a ty můžeš bejt laskavej pán. Ovšem z koňský perspektivy věřím, že to není problém, koně si navzájem nebejvaj rovný, jeden vede, druhej se nechá vést. Píšu to spíš na okraj, a to proto, že jsem se setkal docela často s tím, že i to "parťáctví" v praxi vypadá silně pokřiveně, schovává se za tím ledacos nepěknýho. Znova opakuju, souzním s tebou. Jak říkáš, kůň není sportovní náčiní, je to živá bytost, já bych akorát dodal, že jízda na koni neznamená jen točit volantem a držet balanc, je to především neustálá průběžná komunikace dvou živejch bytostí. To je to podstatný.