Už je sice pozdě, ale jestli můžu i já přidat pár slov...

Nedávno se tady psalo o stejném, jestli má smysl vyšetření v dospělosti a tam, jako teď, jste se shodovaly, že ano - už to přijetí a pochopení sebe sama. Moc se mi líbilo, jak psali jednotlivci, co jim to vyš. dalo, proč jim prospělo, přestože vlastně bylo jen potvrzením svého tušení.
Já to v sobě nemám. Ale protože se stále hovoří o genetické etiologii, sleduji lidi kolem sebe, v rodině, a na každém se najde něco, u někoho víc, u jiného méně a taky je asi těžké rozlišit, co je dáno osobnostním nastavením (můj otec nebo sestra) a co už máme naučeno tím životem s autistou (mamka a já jsme asi "nakaženy").
Chci tím naznačit, že jsou různé škály, druhy PAS. Když tady píšete o AS, napadá mě vždy spojení "divný pavouk" - a takové ve svém okolí jistě najde každý. Při čtení diskuse ve mě rostla radost a obdiv, jak popisujete vaše děti - že jsou hodné, schopné, chytré, někdo dokonce vyjádřil naději na partnerku.. (yuki, kdoto?)

Moc pěkně to shrnula Renka - "..pokud mu jeho inteligence dovolí s tím žít běžný život, je to OK."
A to je to hlavní, o co jde, každý si najde své místo v životě. Pokud v tomto máte jistotu, to ostatní je jen papír. A pokud takto můžete hovořit o svých dětech, buďte na sebe pyšné, našly jste způsoby, jak jim pomoci, jak se porovnat s tímto světem, a tam, kde jsou, jsou díky vám! :)

Ad vyšetření: nějak přestávám rozumět našemu zdravotnictví, platím si zubaře, gyndu, teď i to oční (nedávno jsem se tady zmínila, hledám pro Rišku - za samotné vyšetření chce klinika Agel 13tis, Gemini 8, prý proto, že nejsou náš ošetřující lékař). Na fb mamky stále hledají pro děti diagnostika a stále je doporučován Nautis/Apla - s dlouhou čekací lhůtou a platbou cash. Tuhle diagnostiku na pas dělá taky klinický psycholog, z pojištění. Je jich málo, těžko se hledají, taky mají lhůty, ale tak to má fungovat - a nefunguje.
V té předchozí diskusi nějaké tipy pro dospělé padly, zkus se podívat, už si nepamatuji, omlouvám se, mám kapacitu omezenou jen na to dětské..

V závěru se podělím o dobrou zprávu - včera jsem vyzvedla novou kartu ZTP a to na PĚT let! Dobrá zpráva, že po půl roce konečně vyřízeno a že asi šel ostravský lpk do sebe, tak je to pro mně úleva. Na druhou stranu tato skutečnost moc radostná není, zakládá předpoklad trvalého omezení, závislosti.. A to je nemoc (?), která není vidět. Riška roste do pěkného chlapa, vidím, jak po něm koukají holky, on ne, ale on ani tu svou jinakost nevnímá. Ne jako vaše děti.