Těžko říct, ale asi jo. Společnost musí nějak deklarovat právo dítěte na příčetné rodiče, které ho ochrání v tom nejzákladnějším.

Jinak já neznám žádnou domarodku osobně, když jsem se o nich před 15 lety dozvěděla na Rodině, bylo to pro mě jako setkání s mimozemskou civilizací. Po počátečním "vyděšení" jsem připustila právo svobodné volby (je-li předpoklad, že věci jsou jak mají být, což u předčasného nebo překotného porodu evidentně není)

Své staré děti jsem porodila v těch osmdesátkách, nepamatuji si aroganci, pamatuji si, že bylo v porodnicích narváno a nikdo "z toho" nedělal vědu. Na poporodním osmilůžáku jsme se smály, až nám šití praskalo, separaci jsme neřešily. V roce 2005 při slavnostním informovaném porodu mě lehce znervozňovalo, že mě nehnali na kozu, nebylo se o co zapřít při tlačení

Vidím jistý rozpor mezi domarodou touhou a následným celoživotním vymáháním doktorského rozumu, dohledu a diagnostiky skrze každý prd.