Cherie, někdy je dobré se "zastavit" a uvědomit si, čeho chce vlastně člověk dosáhnout. Obávám se, že zákaz vycházek a tlak na učení u 16leté může vést k tomu, že si zkazíte vzájemný vztah, samozřejmě záleží na povaze dítěte. Opravdu bych se ale nedivila, kdyby děvče odešlo k otci, jestli u něj bude cítit větší přijetí (a asi tedy i laxnější přístup).
Po vlastních zkušenostech s vícero dospívajícími - studijními i zcela nestudijními typy, bych se snažila přenášet co nejvíc zodpovědnosti na dceru.
Vybrala si školu, fajn, bude mít v pololetí pětky - přidělá si práci s doháněním učiva a opravou známek v druhém pololetí. Propadne na konci školního roku - bude dělat opravky, nebo opakovat ročník. Nebo třeba zjistí, že tahle škola vůbec není to, co chtěla, a přejde jinam. Možností je spousta, ale pošramocený vztah s dospívajícími dětmi se napravuje těžko.