Inspirovala mě diskuse o nejstarších vzpomínkách a životu ve starých domech. Já si vždycky pod "starým domem", "stoletým domem" představovala nejspíš nějakou roubenou chalupu. Ale zrovna nedávno mi došlo, že "náš" pražský činžák (kde tedy žijeme 15 let a náš je jenom jeden byt z 15) akorát nějak teď nebo v nejbližších letech bude mít sto let (pořád si říkám, že bych se to mohla pokusit zjistit přesně, zatím vycházím z informací v knihách o naší pražské čtvrti a ze starých map). Skoro mě napadá, jestli nemůže třeba taky spadnout nebo tak (např. při stavbě výtahu, o čemž se hádáme dost podobně jako ve filmu Vlastníci nebo při nějaké rekonstrukci bytu, které se pravidelně dějí ...) O tom, že náš dům spadl se mi totiž zdálo asi měsíc potom, co jsme se sem nastěhovali Duchy tedy nevídáme ani my dospělí, ani děti. V jak starých domech žijete, případně v jakém nejstarším domě jste žili, pracovali, studovali? Pro mě je z hlediska bydlení tento dům nejstarší (i když ten, kde jsme žili asi rok po mém narození bude jenom o málo mladší), nejstarší byla asi budova ZŠ (na prvním stupni jsme měli třídu v té nejstarší části, která je z 19. století) a gymplu, budova právnické fakulty je o něco novější. Pracovala jsem spíš v nových budovách, nejstarší asi teď (činžák na Vinohradech), ale nevím, kdy byl postaven ...