školky jedou i kvůli očr. U nás jsou tedy velice řídce obsazené a chodí furt ven, je jich vždy max. 10 a 2 učitelky.

Tahle věc je hodně o komunikaci. V bezdětnym a chlapskym týmu kde neexistoval HO jsem měla sakra co dělat, abych si vydobyla pozici a mohla si v případě rýmiček vyjednat HO, bylo to vůči kolegům skoro tajné. Moje děti si ze školky přinesly neštovice, ale antibiotiky prakticky nikdy neměly. Nechávávala jsem je doma, i když byly ráno "přejeté" s lesklýma očima bez rýmy a bez teplot. Pro mnohé rodiče je to ale luxus.

V naší školce jsme si vycházeli vstříc, učitelky berou i dvouleté děti s plenami, my jim zase neposíláme nemocné děti a vycházíme učitelkám v jiných věcech vstříc a neděláme si naschvály.

V minulé školce ale učitelky buzerovaly kvůli blbostem (např. že má dítě nevhodné kalhoty na focení, bude kazit fotku ostatním a tatínku, hybaj domů pro jiné). Tam bych se nevstřícnosti rodičů nedivila.

Jinak u nás se ve školkách i na prvním stupni testovalo a testuje. Proběhly uzávěry a s vesměs bezpříznakovými dětmi, které nenakazily rodiče ani babičky. Na žádost rodičů obecné informace zveřejňovali - aby rodiče co můžou, nechaly děti doma.