S takovou by mě mohlo stigmatizovat, že kolegyně chodí (když se chodí do školy) ve značkovém kostýmku a lodičkách na jehlách a já jen v placatých polobotkách a oblečení z tržnice.

S nikým nesoutěžím. A jestli to někdo ze svého pohledu vnímá jako soutěž, jeho boj. Dělám to podle nejlepšího vědomí a svědomí. Dokud nebude někde daný nějaký závazný standard kvality, se kterým se srovnává, je to stejně všechno jen dojmologie. Někomu víc vyhovuje tohle, někomu něco jiného.

Takže bychom měli všichni přejít na "rozčilování se jen do výše platu"? Nemám na to měnit systém. Ani moc, ani chuť. Ale můžu dělat svou práci, jak nejlíp umím. Nemám žaludek na to říkat dětem "Víte, mohlo by to být lepší, ale v rozpočtu už na to nejsou peníze, takže si dnes jen přečtěte učebnici a udělejte výpisky."