"jestli o něco opravdu nestojím, tak aby mě děti jednou nechali trpět, byť z dobrých pohnutek."

Přesně! Kdo nezažil nespavost nebo nesnesitelnou bolest, tak vůbec nemůže soudit. Blízký člověk trpěl spánkovou poruchou, od třetího dne nespaní se mu začala rozkládat osobnost. S léky fungoval, byť na nich měl určitě závislost. Ale nebylo to poznat, šlo o člověka inteligentního, co si to uvědomoval a znal rizika. Ale nedá se nespat, člověk se z toho zblázní.

Jakmile nespal, začal mít halucinace, deprese, podobalo se to schizofrenni, ale tu vyloučili.

Režimová opatření jsou fajn, ale v případě vážnějšího problému nepomůže ani meditace, ani meduňka. A pokud lékař neumí nespaní vyřešit, tak nemůže jednat stylem, seberu vám jediné, co zabírá a vy si uvařte čaj.